Křesťanství také připravuje stoupence na komunismus v tom smyslu, že člověk je indoktrinován, aby snášel nespravedlnost. Téměř každý slyšel biblické verše o nastavování druhé tváře, nadměrné snažení se pro dobro ostatních a o tom, že je třeba milovat své nepřátele a tak dále. Tato učení fungují společně s komunismem při ničení systému spravedlnosti a osobních práv. Zločinnost se může vymknout kontrole [jako se to již stalo]; že obyvatelstvo nejenže je odrazováno od boje, ale pokud se někdo brání, je za to často trestán. Co tyto židovské programy dělají je to, že nastražují past. Většina lidí je nakonec více než ochotna vzdát se svých práv ve prospěch ultrapřísných zákonů, za účelem kontroly kriminality. Oba programy zakazují podnikat jakékoli osobní kroky při prosazování spravedlnosti a svěřují tuto zodpovědnost do rukou státu v případě komunismu a do rukou takzvaného "Boha" v případě křesťanství. Jakákoli vzpoura nebo odpor je těžkým zločinem. Přijímání zneužívání a nespravedlnosti je velmi potřebné pro k vytvoření otrockého státu. Otrok se nikdy nesmí pokusit bránit nebo jakkoli vzbouřit. Dalším tabu v obou programech je nenávist.

Pohled na zrod komunismu:
Komunismus vznikl z organizace “The League of the Just” (Liga spravedlivých). Heslo Ligy spravedlivých ("Bund der Gerechten" nebo "Bund der Gerechten") znělo "Všichni lidé jsou bratři" a jejími cíli byly "zřízení Božího království na Zemi, založeném na ideálech lásky k bližnímu, rovnosti a spravedlnosti".
"Na kongresu, který se konal v červnu 1847 v Londýně, se Liga spravedlivých spojila s členy Komunistického korespondenčního výboru v čele s Karlem Marxem a Friedrichem Engelsem, a přijali nový organizační statut a program. Přejmenovala se na Komunistickou ligu." ^[3]
To je základem křesťanského učení.

Kořeny komunismu můžeme vysledovat až k radikální liberální ideologii v Evropě. Která je sama o sobě převlečeným křesťanstvím. Jak prohlásil Nietzsche o Francouzské revoluci a její liberální ideologii jako: "Dceři a pokračovatelce křesťanství."

Tato radikální, univerzalistická a rovnostářská doktrína je jádrem křesťanství a liberalismu s jeho odrazovým můstkem k komunismu. Liberalismus se pak otevřeně proměnil v komunismus:

"V průběhu 40. let 19. století se slovo "komunistický" dostalo do slovní zásoby. pro označení těch, kteří prohlašovali levé křídlo jakobínského klubu francouzské revoluce za jejich ideové předchůdce. Tato politická tendence se považovala za rovnostářského dědice revoluce z roku 1795, Spiknutí rovných v čele s Gracchem Babeufem. Sans-culottes z Paříže, které byly o několik desetiletí dříve základnou podpory Babeufa - řemeslníci, tovaryši a nezaměstnaní ve městech - byla považováni za potenciální základ nového sociálního systému založeného na tehdejší strojové výrobě."

Francouzský myslitel Étienne Cabet podněcoval představivost o utopické společnosti založené na komunální strojové výrobě v knize "Voyage en Icarie" [1839]. Revolucionář Louis Auguste Blanqui argumentoval ve prospěch elity, která by organizovala drtivou většinu obyvatelstva proti "bohatým", převzala vládu státním převratem, a zavedení nového rovnostářského hospodářského řádu." ⁴

Přehled nových trendů od křesťanství k liberalismu a komunismu:

Liberalismus je křesťanstvím bez Krista
William Gayley Simpson, Which Way Western Man?

Revilo Oliver:
Citace:
"Ostatní odpadlíci, o nichž jsem se zmínil, a mnozí, na které se už zapomnělo, spolu s téměř všemi protikřesťany posledních staletí, jsou příkladem působení toho, co lze nazvat zákonem kulturních reziduí. Ve všech civilizovaných společnostech, když se zjistí, že dlouho zavedená a obecně přijímaná víra je neuvěřitelná, dobří lidé ji opouštějí, ale běžně si ponechávají odvozená přesvědčení, která byla původně odvozena z víry, kterou zavrhli, a logicky na nich musí záviset. Tak se stalo, že moderní nepřátelé křesťanství odmítli mytologii, ale nekriticky si ponechali víru ve společenské a etické pověry z ní odvozené - víru, kterou kupodivu nazývají racionální, ale drží se jí s náboženským zápalem."

"Smějí se hloupému příběhu o Adamovi a jeho rezervním žebru, ale i nadále věří v "lidskou rasu" pocházející z jediného páru předků, a tudíž v "bratrství člověka". Mluví o "celém lidstvu" a dávají tomuto pojmu neurčitý a mystický význam, který odpovídajícím pojmům nepřikládají, jako "všichni vačnatci" nebo "všichni kopytníci". Hovoří o "právech člověka", ačkoli stačí chvilka zamyšlení, aby bylo zřejmé, že v případě neexistence nadpřirozeného panovníka nemohou existovat jiná práva než ta, která mají občané stabilní a homogenní společnosti na základě smlouvy nebo dohody, a že i když občané mohou ukázat laskavost k cizincům, otrokům a psům, tak tyto bytosti samozřejmě nemohou mít žádná práva."

"Nevěří, že by se třetina boha vtělila do nejubožejšího aby se stýkal s negramotnými rolníky, hartusil s lůzou a vybízel ji, aby se magicky povznesla nad vzdělané lidi, aby "si dělal legraci z moudrosti tohoto světa", aby "poslední byli první" - tomu nevěří, ale lpí na chorobné nenávisti k nadřazenosti, kvůli které křesťané milují vše, co je nízké, podřadné, nerozumné, ponížené, deformované, a degenerované."

Křesťanští komunisté považují biblické verše ve Skutcích 2 a 4 za důkaz, že první křesťané žili v komunistické společnosti. Thomas Wharton Collens v knize Preaching (Kázání) dobře popisuje, jak se biblické prameny používají s cílem vytvořit společnost společného vlastnictví; Prof. José P. Miranda, "Comunismo en la Biblia" (1981), v překladu "Komunismus v Bibli" (Maryknoll, N. Y.: Orbis Books, 1982a "Žvaní o 'posvátnosti lidského života' - zejména o těch nejodpornějších formách lidského života, aniž by se zamysleli nad tím, že k tomu, aby se něco stalo posvátným, je zapotřebí boha stvořitele. A horečně agitují za univerzální "rovnost", které lze dosáhnout pouze snížením všech lidských bytostí na úroveň těch nejnižších, zjevně si neuvědomujíc, že jen opakují často vyjadřovanou touhu křesťanů stát se ovcemi (nejhloupějšími ze všech savců), které pase dobrý pastýř, což je ve všech příbězích Nového zákona, i když nejstručněji vyjádřeno v jiném evangeliu, kde Ježíš slibuje, že poté, co bude mučit a zmasakruje civilizovanější obyvatelstvo země, nastane vzkříšení a z hrobů vyskočí jeho ovčané, všichni stejného věku, všichni stejného pohlaví, všichni stejného vzrůstu a všichni budou mít nerozeznatelné rysy, takže budou stejní jako včely v roji."

"Ačkoli se "liberální" a marxistické kulty doktrinálně liší stejně jako luteráni od baptistů, tak jsou v podstatě stejné pověry, a to, zda bychom je měli nazývat náboženstvími, závisí na tom, zda toto slovo omezíme na víru v nadpřirozené osoby, nebo ho rozšíříme na víru založenou na emocionálním vzrušení místo pozorovaných faktech a rozumu. Když tyto "ateistické" kulty křičí svou nenávist k "fašistům" a "nacistům", říkají, že jsou očividně posedlí ďáblem, a proto by měli být obráceni na víru nebo vyhlazeni, z lásky a víry. AA když vidí "rasisty", kteří bezbožně nahrazují skutečnost a rozum za bezmyšlenkovitou víru ve schválené pohádky, jejich touha vymýtit zlo je stejně velká jako touha křesťanského davu, který vytáhl spravedlivou a příliš inteligentní Hypatii z jejího kočáru a láskyplně použil ústřicové skořápky, aby z jejích kostí za živa seškrábali maso.

"Až na několik málo výjimek si protikřesťané, bezpochyby nevědomky, ponechali velkou část křesťanského učení, a dokonce oživili většinu jedovatých prvků primitivního antického bolševismu, které zavedené křesťanské církve oslabovaly nebo držely v ústraní. A dnes vyznavačům ateismu nepřipadá divné, že se ve všech sociálních otázkách v podstatě shodují s kvílejícími derviši a evangelikálními šamany, kteří se za vydatné podpory organizovaného Židovstva, které ovládá televizní obrazovky a další komunikační prostředky, chtivě propaguje v současné snaze přivést Američany k naprosté imbecilitě s pomocí chamtivých iracionálních mystifikací."

"Křesťanská teologie je babičkou bolševismu."
-- Oswald Spengler

Toto tvrzení můžeme dosvědčit otevřeným praporem křesťanského komunismu:
"Křesťanští komunisté usilují o rozsáhlou společenskou změnu, nicméně, někteří se domnívají, že spíše než o transformaci politiku a ekonomiku celé země, měli by křesťané místo toho zavést komunismus pouze na místní nebo regionální úrovni."

Latinskoamerická odnož křesťanské komunistické teologie osvobození, podle teologů, jako je Leonardo Boff, má kořeny v koncepci, že "obezřetnost je porozumění situacím radikální krize". Mezi křesťanskými komunisty je historický materialismus využíván jako metodologie analýzy k definování povahy dané krize jako produktu politicko-ekonomické dynamiky a modalit odvozených z fungování toho, co se označuje jako "pozdně kapitalistický/imperialistický způsob výroby". Podle této podmnožiny teologie osvobození je pro křesťanského komunistu výzvou pak definovat, co to znamená (v kontextu "analýzy konkrétní společenské reality"), aby se potvrdila "preferenční volba pro chudé a utlačované" jako Praxis (aktivní teorie) a jako příkaz etiky, která údajně "má kořeny v Ježíšově učení".

Křesťanská komunistická teologie osvobození není o evangelizaci jako takové, ale spíše o rozvoji ortopraxe (etické jednání; podmínka pro cestu ke světlu tím, že konáme skutky Boží), která si klade za cíl sladit Ježíšovu "beatnickou etiku", z Kázání na hoře, s existujícími sociálními boji, proti tomu, co se nazývá "neokolonialismus" nebo "pozdní kapitalismus". Obě stránky, Křesťanský komunismus i teologie osvobození zdůrazňují "ortopraxi" nad "ortodoxií". Vyprávění o povaze současných sociálních bojů je rozvíjeno prostřednictvím "materialistické analýzy" využívající historiografické koncepty Karla Marxe. Konkrétním příkladem je paraguayské hnutí Sin Tierra (bezzemci), kteří se zapojují do přímého zabírání půdy a socializované zemědělské družstevní výroby v asentamientos. Současné paraguayské hnutí Sin Tierra působí velmi podobným způsobem jako hnutí kopáčů z doby reformace. Pro Camila Torrese (zakladatele kolumbijské guerillové skupiny E.L.N.), rozvíjení tohoto způsobu Ortopraxe znamenalo slavení katolické eucharistie pouze mezi lidmi zapojenými do ozbrojeného boje proti armádě kolumbijského státu, když bojoval po jejich boku.

Křesťanští komunisté považují biblické verše ve Skutcích 2 a 4 za důkaz, že první křesťané žili v komunistické společnosti. Thomas Wharton Collens' Preaching je dobře popisuje biblické prameny, které byly použity s cílem vytvořit společnost společného vlastnictví; prof. Miranda, "Comunismo en la Biblia" (1981), v překladu "Komunismus v Bibli". (Maryknoll, N.Y.: Orbis Books, 1982).

Kromě toho však citují i řadu dalších biblických pasáží, které, podle jejich názoru podporují myšlenku, že komunismus je nejetičtějším společenský systém a že je nevyhnutelně konstitutivním prvkem království Božího království na zemi. Nejčastěji citované biblické citáty jsou tyto ze tří synoptických evangelií, která popisují život a práci Ježíše.

Jeden z nejznámějších Ježíšových výroků na adresu bohatých se nachází v knize Matouše 19,16-24 (stejná událost je popsána také v Markovi 10,17-25 a v Lukášovi 18,18-25 a metafora o velbloudovi, který projde okem jehly je společná pro Matouše i Lukáše).

21 Ježíš mu řekl: "Chceš-li být dokonalý, jdi a prodej, co máš. a rozdej chudým, a budeš mít poklad v nebi. Pojď a následuj mě. 22 Když to mladík uslyšel, odešel. odešel zarmoucený, neboť měl velký majetek. 23 Tu Ježíš řekl svým učedníkům: "Amen, pravím vám, že bohatý člověk sotva vejde do nebeského království. 24 A znovu vám říkám: Je snazší velbloudovi projít uchem jehly, než bohatému projít do Božího království.

Ježíš také popsal "směnárníky" (tj. ty, kteří se zabývají směnárenskou činností) jako "zloděje" a vyhnal je z jeruzalémského chrámu. To je popsáno v Matoušovi 21,12-14, Markovi 11,15 a Janovi 2,14-16.

Kromě toho lze komunistické postoje a důsledky nalézt i v. Leviticus 25,35-38: Nejvýznamnější je, že se jedná o součást Zákona Mojžíše, a jako takový je spíše příkazem než nabádáním nebo šířením názorů. Tato skutečnost má velký vliv na následnou diskusi o povinném nebo dobrovolném zřeknutí se bohatství, ať už jako možný vstupní požadavek ke křesťanské milosti nebo jako prostředek k dosažení Božích záměrů v oblasti lidského společenského uspořádání. ⁵

"Křesťanská teologie je babičkou bolševismu."- Oswald Spengler

Odkaz na článek Křesťanství a komunismus: Židovská dvojčata

_____________________________________________________________________________

Zdroje: 1 Strana 108 The Goebbels Diaries, Editor a překladatel: Louis P. Lochner © 1971, Universal-Award House, Inc.; 1948, Doubleday & Company; Garden City NY.

² https://en.wikipedia.org/wiki/Christian_communism

³ https://en.wikipedia.org/wiki/League_of_the_Just

⁴ https://en.wikipedia.org/wiki/Communist_League

⁵ https://en.wikipedia.org/wiki/Christian_communism

William Gayley Simpson, Which Way Western Man?

ZPĚT NA PRAVDA O KŘESŤANSTVÍ

Or Back to Third Reich 666